Představ si malé dítě, které se učí chodit. Spadne stokrát, ale pokaždé se postaví a jde do akce znovu. Neslyšíš ho říkat: „Nejsem dost dobré na chození.“ Prostě se postaví a jde dál. Kdy jsme my ztratily tuto přirozenou schopnost? Kdy jsme si začaly myslet, že chyby jsou něčím špatným?
Každé tvé další „ano“ druhým je tiché „ne“ tvým prioritám, tvému podnikání, tvému klidu. Každé tvé další „ano“ je pádem do propasti vyhoření a pocitu, že jsi jen loutka v cizí hře.
Pamatuj si, úžasná ženo – každá zpětná vazba je darem. Pozitivní tě povzbuzuje a dává ti energii pokračovat dál. Negativní tě probouzí k novým možnostem a ukazuje ti cestu k osobnímu růstu. Obě jsou nezbytné součásti tvé cesty k tomu, aby ses stala tou nejlepší verzí sebe sama. Růst není vždy pohodlný, ale vždy stojí za to. Každá zpětná vazba – ať už příjemná nebo bolestivá – tě posouvá blíže k tvým cílům a snům.
Milá čtenářko, představ si, že sedíš ve své oblíbené kavárně se šálkem voňavého čaje v ruce. Kolem tebe se line atmosféra klidu a pohody a na stolečku před tebou leží rozečtená kniha o osobním rozvoji. Možná je to tvoje už desátá kniha v tomto roce. Možná stá. A přesto … přesto máš pocit, že se točíš v začarovaném kruhu, že všechny ty krásné...
Sedíš ve své oblíbené kavárně, v ruce držíš hrníček s lahodným čajem a už poněkolikáté čteš tu pasáž, kde se pan Darcy vyznává ze svých citů Elizabeth. Srdce ti buší stejně jako když jsi ta slova četla poprvé. A pak … odlepíš oči od knihy a uvidíš jeho – pohledného muže u vedlejšího stolečku, který hlasitě telefonuje a na tričku má skvrnu od...
A co ty? Jaký je tvůj sen, který čeká za tvými dokonalými výmluvami? Jaká žena se skrývá za tvými „až“, „nemám“, „nejsem“ a „nemůžu“?
Pamatuj si: Nejsi obětí okolností. Jsi tvůrkyní své reality. Každý den máš možnost volby – můžeš čekat na okamžik, až tě život sám naplní, nebo ho můžeš už teď začít naplňovat svou jedinečnou energií.
Bolest z kritiky může být transformována na sílu, pokud ji správně využijeme. Každá bolestivá zpětná vazba nám ukazuje místo, kde můžeme růst. Je to jako cvičení – zpočátku bolí, ale postupně nás posiluje.
Každý padající lístek byl jako tichá lekce. Učil, že nic samo od sebe netrvá věčně. Že i ta nejsilnější láska potřebuje péči, že i ten nejpevnější vztah vyžaduje pozornost. Zvíře to pochopilo až příliš pozdě – když už bylo proměněno a uvězněno ve své děsivé podobě. Ale právě toto poznání ho začalo měnit zevnitř.
Pamatuj si, že tvoje cesta zpět k sobě samé je tak jedinečná jako jsou tvoje otisky prstů. Nebude vypadat jako cesta tvé kamarádky nebo ženy z Instagramu. Bude tvoje – autentická, pravdivá a krásná právě proto, že je tvoje. Někdy bude cesta rychlá, někdy pomalá. Někdy půjdeš dopředu, někdy se budeš cítit, jako bys šla dozadu. To všechno je normální a v pořádku. Objevování sebe sama není lineární proces.
Eva Válková
