Představte si svůj čas jako vzácnou tapiserii – každá minuta je vetkána zlatou nití, každá hodina tvoří jedinečný vzor vašeho života. Ale co když tu nejcennější výšivku necháváte vybledávat ve stínu cizích příběhů? Co když vaše ochota být věčně k dispozici není službou druhým, ale útěkem před vlastním já? Strážkyně cizích snů Jste jako zahradnice, která pečlivě...
Když jsem byla na dovolené v Turecku, potkala jsem u bazénu velmi robustní ženu v bílých dlouhých kalhotách a topu, který jí zakrýval pouze prsa a odhaloval břicho. Břicho měla vyklenuté (žádný pekáč buchet), jedno její stehno bylo velké jako má dvě stehna dohromady, a na jejím zadku by se opravdu dal „promítat biograf“. Nicméně tato žena byla zajímavá – ze své postavy žádné mindráky neměla, naopak, nosila ji velmi hrdě. Když jsem proti ní šla, musela jsem se jí vyhnout já, protože když bych to neudělala, tak bych okusila vodu v bazénu. Ona se rozhodně nikomu nevyhýbala. A to ani při večerním programu. Jí bylo absolutně jedno, kdo si co o ní myslí. Ona si užívala dovolenou plnými doušky.
Eva Válková
