Jak pracovat s trémou při veřejném vystoupení před publikem? Jak s publikem udržet oční kontakt? Jakými technikami rozpohybovat publikum, když jeho pozornost uvadá? Jak vytvořit prezentaci, která vaše publikum opravdu zaujme? Jak pracovat s přetrvávajícím strachem při prezentaci před publikem? Proč je důležité posilovat své sebevědomí? Odpovědi na tyto a další otázky se dozvíte v následujícím článku.
Ruce se vám potí ještě více, než tomu bylo před chvílí; a třesou se tak, že papír s poznámkami z nich může kdykoliv a velmi lehce vyklouznout. V krku máte obří knedlík. Srdce změnilo rytmus a rozhodlo se zatančit si kvapík. Dýcháte tak rychle, že nastal čas na papírový pytlík a začít dýchat do něj, čímž se sice trochu přidusíte, ale zase se váš dech stabilizuje, což je žádoucí.
Bílé nástěnné hodiny vaše oči přitáhnou jako magnet a vy tak zjišťujete, že nastal čas na vaše vystoupení na podium a odprezentování připravené prezentace. Poslední nádech a výdech. Anebo raději ještě jeden dlouhý nádech a uklidňující výdech. A jdete na věc.
Posluchačů je v sále opravdu dostatek a všichni od vašeho příspěvku očekávají (spíše doufají), že se nebude jednat o suchou teorii, ale o nové pohledy (případně okořeněné pikantními příklady z praxe).
Na plátně za vámi se zuřivě rozbliká první slide. Po úvodním představení se posluchačům začínáte hovořit o daném tématu, a vzhledem k vaší nervozitě přepálíte začátek – tak, že vám pomalu dojde dech. Teď by se vám hodil ten papírový pytlík slastně odpočívající ve vaší kabelce zanechané na židli.
No nic. Když není pytlík, tak místo něj vyzkoušejte hluboký nádech a výdech, protože bez dechu nedokážete dojít na konec své prezentace – a že vás čeká ještě hodně slidů.
Technika, která vám může pomoci s uklidněním, má pracovní název špetka, kdy ukazováček položíte na palec (tak, aby to vaše publikum nevidělo), soustředíte se přitom na svůj dech, a chvilku v této pozici setrváte. Tuto techniku můžete do svého vystoupení zařazovat tak často, jak jen budete potřebovat.
Někomu také funguje další technika a tou je imaginace – kdy si přestavíte celé své publikum například nahé.
Já osobně mám nejraději techniku s pracovním názvem učitel – žák. Přestavuji si, že já jsem učitel a publikum jsou žáci, kteří o daném tématu nemají vůbec žádné informace – jsou takový „nepopsaný list“ a já jim předávám první informace, čímž se z „nepopsaného listu stává list popsaný“.
Upozornění: Tyto techniky jsem nevymyslela, ale protože mi osobně pomáhají (nebo mě nějakým způsobem zaujaly), tak je zmiňuji v tomto článku.
Teď, když už znáte techniky, které vám pomohou zklidnit dech, se už zase soustředíte na svou prezentaci, kterou znáte (skoro) nazpaměť. Zdá se, že vás nemůže nic rozházet, ale „chyba lávky“. Stačí jeden jediný pohled do publika a začíná ve vás hlodat pocit, zda vás všichni v sále opravdu poslouchají, zda je dané téma vůbec zajímá (když se podíváte na jejich obličeje), zda vaše prezentace má šťávu atd.
Nenechte se reakcemi svého publika (ať jsou jakékoliv) znervóznět a (v klidu) pokračujte dále ve své prezentaci. Vžijte se do role – učitel a žák, který o daném tématu neví vůbec nic, a vy jste tu od toho, abyste mu své nejcennější informace předala.
Pokud vás znervózňuje pohled do obličejů vašich posluchačů, najděte si v publiku bod (takovou kotvu), na který se budete dívat, když se budete potřebovat soustředit (například roh lavice, prázdná židle, roh skříně atd.). Do tohoto bodu se ale nedívejte po celou dobu své prezentace, publikum potřebuje mít s vámi oční kontakt, proto se čas od času zahleďte i do svého publika.
Když se vám náhodou stane, že ztratíte nit a nepodaří se vám navázat na předchozí naučenou pasáž, jednoduše začněte improvizovat. Nečekejte, až se vám vybaví přesná slova, prostě danou situaci popište jinými slovy. Improvizujte do doby, než zase nasednete na starou známou vlnu s naučeným textem.
Pokud se vám přesná slova nevybaví až do konce vašeho vystoupení, tak se tímto nestresujte. Jednoduše i nadále improvizujte (až do samotného konce). Ze své vlastní zkušenosti můžu říci, že improvizace někdy zaujme publikum mnohem více, než přesně odříkaný text.
Když uvidíte, že zájem o vaši prezentaci ze strany publika uvadá (což může být způsobeno například tím, že přednášíte po dobrém obědě), rozpohybujte své publikum tím, že například otevřete okno, aby do místnosti proudil čerstvý vzduch; nebo dáte přestávku na kávu (všichni se budou muset zvednout a dojít si pro kávu, což pro ně bude změna – ze sedu si stoupnou), nebo na chvíli zapomeňte na svou připravenou prezentaci a dejte „do placu“ nějaký zajímavý příklad z praxe; nebo rozprouděte diskuzi na dané téma.
A když vám nebude nic z výše uvedeného fungovat, zeptejte se svého publika na jeho potřeby a to tak, že svým posluchačům položíte následující otázku: „Co v tuto chvíli potřebujete?“. A nechte dostatek času na to, aby se publikum samo vyjádřilo. Samozřejmě tuto otázku můžete do svého vystoupení zakomponovat kdykoliv, kdy uznáte za vhodné (nemusíte ji použít až jako poslední možnost, když předchozí techniky nezafungují).
Za svůj život jste určitě jako já zažila mnoho řečníků – někteří vás zaujali, jiní znudili; někteří četli svou prezentaci doslova slovo od slova, jiní hovořili z patra.
Ohlédněte se tedy do své minulosti a vybavte si řečníky, kteří vám odprezentovali svou prezentaci na jakékoliv téma. A položte si následující otázky: Co se vám na jejich prezentaci líbilo? Který řečník vás nejvíce zaujal? Čím konkrétně vás daný řečník inspiroval? Co vás jako posluchače na daném řečníkovi naprosto odradilo? Co se vám nelíbilo na dané prezentaci? Co mělo být jinak?
Na základě svých zkušeností vytvořte svou jedinečnou prezentaci. Za všech okolností buďte originálem, nikoliv kopií – jinými řečníky se pouze inspirujte.
I když budete mít prezentaci na stejné téma jako vaše kolegyně, vybavte si následující slova: „když dva dělají totéž, nikdy to není totéž (stejné)“. Protože vy máte úplně jiné hodnoty, kvality, schopnosti, dovednosti, (vlastní) styl (sebe)prezentace, než vaše kolegyně.
Než začnete vytvářet samotnou prezentaci, napište si všechny informace do MS Wordu a z nich pak začněte tvořit svou MS PowerPointovou prezentaci.
Mějte na paměti, že je lepší mít na snímku textu méně, než více.
Text by měl být přehledný, případně rozčleněný do odrážek.
Do prezentace přidávejte příklady z praxe, obrázky či videa. Prostě a jednoduše zajímavé prvky.
Pozadí a celkový koncept prezentace laďte do příjemných barev (nechte si poradit na internetu, jaké barvy vzájemně zkombinovat). Například uklidňující zelená barva září odlišně na vašem monitoru a na dataprojektoru.
Řiďte se heslem: v jednoduchosti je krása (za všech okolností).
!!! Nekombinujte dlouhý text, pestrobarevné pozadí, obrázky a video na jeden slide!!!
Mluvte z patra, neschovávejte se za papír se svými poznámkami.
Pokud si nejste jistá „v kramflecích“ a občas se potřebujete podívat do svých poznámek, tak se mrkněte, ale nepoužívejte ho po celou dobu prezentace.
!!! Nečtěte svou prezentaci slovo od slova (vaše publikum to opravdu nebude bavit)!!!
Nenechte se znervóznit pohledy svého publika, stůjte si za svými názory, schopnostmi a dovednostmi. Důvěřujte si. Buďte sama sebou za všech okolností. Buďte autentická. Buďte k sobě laskavá.
Komunikujte s publikem (rozvíjejte diskuze) a vnímejte jeho potřeby (například dojít si na WC, otevřít okno, dát si kávu atd.).
Pamatujte si, že každý mistr byl nejdříve učedníkem. Nechtějte po sobě zázraky přes noc. Osobnostní rozvoj a tedy ani (sebe)prezentace není sprint, ale běh na dlouhou trať.
P. S. Každá jste jedinečná, proto i vaše (sebe)prezentace je originální.
Pracujte na svém osobnostním rozvoji – posilujte své silné stránky, objevte své talenty, radujte se z maličkostí, zažívejte úspěchy, prohlubte důvěru v sebe sama, chvalte se. Navštěvujte kurzy na daná témata, čtěte články, a pak získané informace uvádějte do své praxe.
A postavte se také výzvě. Když přijde možnost, že byste mohla vystoupit se svou prezentací před publikem, jděte do toho. Zmírní se tak váš strach, posílíte svou sebedůvěru i sebevědomí, zdokonalíte se v prezentačních dovednostech. Z učedníka se stanete mistrem, ze žáka učitelem. Prostě (sebe)prezentace má samé plusové body.
Jaké informace si odnášíte z tohoto článku?