Možná si představuješ sebevědomou ženu takto: vstoupí do místnosti a všichni se za ní otočí. Mluví nahlas a sebejistě. Nikdy o sobě nepochybuje. Nikdy nemá z ničeho strach. Nikdy se neomlouvá za to, že existuje. A teď si možná říkáš – tak to já nejsem. Já o sobě pochybuji. Já mám strach. Já se omlouvám za věci, za které se omlouvat nemusím. Takže sebevědomí rozhodně...
Představ si malé dítě, které se učí chodit. Spadne stokrát, ale pokaždé se postaví a jde do akce znovu. Neslyšíš ho říkat: „Nejsem dost dobré na chození.“ Prostě se postaví a jde dál. Kdy jsme my ztratily tuto přirozenou schopnost? Kdy jsme si začaly myslet, že chyby jsou něčím špatným?
Milá čtenářko, představ si, že sedíš ve své oblíbené kavárně se šálkem voňavého čaje v ruce. Kolem tebe se line atmosféra klidu a pohody a na stolečku před tebou leží rozečtená kniha o osobním rozvoji. Možná je to tvoje už desátá kniha v tomto roce. Možná stá. A přesto … přesto máš pocit, že se točíš v začarovaném kruhu, že všechny ty krásné...
A co ty? Jaký je tvůj sen, který čeká za tvými dokonalými výmluvami? Jaká žena se skrývá za tvými „až“, „nemám“, „nejsem“ a „nemůžu“?
Pamatuji si ten večer, jako by to bylo včera. Seděla jsem na balkoně, zabalená do měkkého svetru, s hrnkem horké čokolády v dlaních. Nade mnou se třpytily hvězdy a já jsem cítila, jak mi něco důležitého uniká mezi prsty jako jemný písek. V tu chvíli jsem pochopila, že život není nekonečný příběh, ale vzácná kniha s omezeným počtem stránek.
Představ si, že otevíráš starou skříň svých vzpomínek. V jejích temných koutech se ukrývají chvíle, které jsi tam kdysi zamkla – bolestivé zkušenosti, těžká rozhodnutí, slova, která nejdou vzít zpět. Ale co když ti řeknu, že každý z těchto „kostlivců“ je ve skutečnosti tvým moudrým učitelem v přestrojení? Když kostlivci šeptají moudrost Víš, každá z nás má svou tajnou sbírku...
Představ si tichý zimní večer. Sedíš v teple u krbu, v rukou držíš horký čaj a díváš se do plamenů. V jejich tanci vidíš příběh – příběh o maskách, které jsme si všechny někdy oblékly, protože jsme si myslely, že nás ochrání. Ticho jako učitel V těchto vzácných chvílích, kdy se svět kolem nás zpomalí a utichne, začínáme vnímat nejjemnější záchvěvy své duše. Je...
Úžasná ženo, na chvíli si představ, že stojíš před zrcadlem. Ne před tím obyčejným, které máš doma v koupelně, ale před kouzelným zrcadlem, které ti ukazuje tvé touhy, sny a cíle. Co v něm vidíš? Víš, možná nastal ten správný čas nezůstávat jen na povrchu, ale podívat se do hlubin … Pohled do kouzelného zrcadla Úžasná ženo, když se díváš na své sny...
Možná si stále říkáte, že není ten správný čas. Ale zamyslete se – kdy jindy by měl být? Za měsíc? Za rok? Za pět let? Život se děje teď. Vaše sny čekají na teď. Vaše štěstí začíná právě teď. Udělejte první krok. Dejte si šanci žít život naplno. Protože vy za to stojíte!
Úspěch je jako světlo reflektoru na prázdném jevišti – nelze před ním uhnout, nelze se před ním schovat. Každý váš krok rezonuje v tichém očekávání, každý váš pohyb je sledován neviditelnými zraky publika. A vy, herečka svého života, stojíte na prahu mezi bezpečným zákulisím a jasně osvětlenou scénou. „Hlavně nevyčnívat.“ „Neupozorňovat na sebe.“ „Být hodná holka.“ Tato slova jsou jako neviditelná...
Eva Válková
