Článek pro všechny ženy zápasící se svojí váhou i hlavou včetně střípků z mého života

Když jsem byla na dovolené v Turecku, potkala jsem u bazénu velmi robustní ženu v bílých dlouhých kalhotách a topu, který jí zakrýval pouze prsa a odhaloval břicho. Břicho měla vyklenuté (žádný pekáč buchet), jedno její stehno bylo velké jako má dvě stehna dohromady, a na jejím zadku by se opravdu dal „promítat biograf“. Nicméně tato žena byla zajímavá – ze své postavy žádné mindráky neměla, naopak, nosila ji velmi hrdě.

Když jsem proti ní šla, musela jsem se jí vyhnout já, protože když bych to neudělala, tak bych okusila vodu v bazénu. Ona se rozhodně nikomu nevyhýbala. A to ani při večerním programu. Jí bylo absolutně jedno, kdo si co o ní myslí. Ona si užívala dovolenou plnými doušky.

Jako protiklad této situace se mi vybavila scéna ze seriálu Comeback, kdy štíhlá Iva má jít se třídou do bazénu a své nejlepší kamarádce Saše říká, že musí zhubnout pět kilo, aby se u bazénu mohla vůbec ukázat v plavkách.

Vnímáte tyto dva kontrasty? Je mi fuk, co si okolí o mě myslí vs. Záleží mi na tom, co o mě mé okolí řekne.

Nevhodné poznámky a komentáře na vaši adresu od vašeho okolí

Pro inspiraci nemusíme chodit daleko; stačí se podívat do dětství i do období dospívání na nevhodné poznámky a komentáře, které jsme slýchávaly, a které nás mnohdy doprovází i v dospělosti.

„Máš zadek jako štýrský valach. Máš zadek jako za příplatek. Zdá se mi, že si v pase nějak přibrala, nejsi náhodou těhotná? Máš prsa nějaká malá. Máš prsa nějaká velká. Ne, pět knedlíků ti rozhodně nenandám a buď ráda, protože myslím na tvojí postavu a jednou mi za to ještě poděkuješ. Nějak kyneš, měla by si více sportovat.“ Atd.

Dívka, která se z dítěte stává ženou, prochází velkou a pro ni náročnou proměnou, se kterou se musí vyrovnat. V tomto období je obzvlášť zranitelná. Navíc často čelí nelichotivým poznámkám od svých nejbližších například na adresu své postavy. Tyto poznámky se jako šípy zarývají do její psychiky. A pak je to mnohdy jen pár kroků k anorexii a bulimii.

A proto až příště někdo z vašeho okolí před vámi, ať jste jakéhokoliv věku, vypustí nějakou nelichotivou poznámku, řiďte se tímto heslem: „jedním uchem tam, druhým ven“. Nedůvěřujte slepě svému okolí, není pravda jako pravda – ale o tom budu ještě dále hovořit. Lidé totiž rádi zametají před vaším prahem, ale svůj práh nechávají ležet ladem.

Schválně, vyzkoušejte na nich následující test. Zeptejte se lidí ve svém okolí, za jaké tři věci by se dnes pochválili? Většina lidí se neumí pochválit. Čekají na pochvalu od svého okolí, někdy marně.

Proto chvalte se sama, je to totiž to nejlepší, co můžete pro sebe udělat – nebudete závislá na pochvale od svého okolí, pochvalu si dopřejete kdykoliv budete chtít, má to jen samá pozitivita. Nehledě na to, že vy sama se sebou budete žít celý život, tak proč si ho neudělat hezký? Výše zmíněnou otázku položte různým věkovým skupinám a věřím, že z jejich odpovědí a reakcí budete překvapena.

Opravdu nezáleží na druhých, co si o vás myslí. Záleží jen na tom, co vy sama si o sobě myslíte.  

Důvěra s růžovými brýlemi

Kdysi jsem já sama měla zkreslené vnímání o své postavě. Tehdejší přítel mi jednou řekl, že rozhodně nejsem hubená a mám několik kil navíc (štíhlost si představoval tak, že mám vidět žebra, když zatáhnu břicho a to já jsem rozhodně neměla). Byla jsem z toho smutná. Zasáhlo mě to jako šíp, ale bohužel ne ten Amorův.

Když jsem ležela ve svém dětském pokoji na posteli na boku, zatáhla jsem břicho a pozorovala jak je ploché; když jsem si stoupla, břicho se mi zase vyklenulo. Snažila jsem se nějaké to kilo zhubnout pomocí jednoho videa od Jillian Michaels, ale výsledek nebyl takový, jaký jsem očekávala, i když moje fyzička se o trochu zlepšila, protože jsem vcelku pravidelně cvičila.

Nedávno jsem hledala nějaké fotky a objevila jsem i jedny právě z tohoto období. Byla jsem v šoku. Po letech jsem si uvědomila, že jsem tak tlustá, jak mi okolí říkalo, nebyla. Naopak, byla jsem na nich nejhubenější, co jsem kdy ve svém životě byla. A došlo mi, že jsem slepě věřila svému okolí. Okolí, které mě masírovalo mými nedokonalostmi už na základní škole.

Jejich názory a hodnocení jsem převzala za svojí pravdu (věřila jsem jim, že to tak opravdu je). Přitom realita byla úplně jiná. Jen já jsem ji neviděla.

Každý má právo volby – i VY

S komentáři na svou postavu se setkávám stále. Dnes a denně. Ale mé moudřejší já oproti mému náctiletému já už rozlišuje, zda pohled okolí na mou postavu je i mojí pravdou nebo ne. Pokud má okolí potřebu okomentovat moji postavu, tak ať si jí okomentuje. Tomu stejně nezabráním. A raději ať je to před mými zády, než za nimi. Nicméně já mám ve svých rukách volbu, jestli těm (jedovatým) poznámkám uvěřím nebo ne.

Pokud nějakou poznámku na mou adresu utrousí člověk, který je ve svém oboru úspěšný, tak se jí zabývám. Pokud jí utrousí člověk, který v životě nikdy nic nedokázal a druhé kritizuje z pohodlí gauče, tak jí vůbec neřeším. Opravdu, jde jen o to, co si o sobě myslíte vy sama, ne co si o vás myslí druzí lidé.

Tip na písničky

Znáte písničku Kilo sem, kilo tam, kterou nazpívala Olga Lounová s Kamilou Nývltovou? Už samotný název je velmi trefný. Pokud máte nějaké to kilo navíc, jste moc tlustá; když ho zhubnete, jste zase moc hubená.

Jak by řekl Trautenberk z Krkonošských pohádek – „to kyselo je moc kyselý, ten bramborák je moc bramborovej“. Zkrátka lidem se prostě nezavděčíte. Proto se opravdu vykašlete na to, co si o vás druzí myslí. Důležité je, abyste se vy cítila skvěle ve svém těle i na duši.

A ještě mám pro vás jednu skvělou písničku od Ewy Farné, která sklidila mezi ženami obrovský úspěch a já sama ji mám moc ráda – Mám boky jako skříň. Pusťte si ji.

Myšlenky, které ukrýváte ve své hlavě

Chcete vidět vzorce, které máte uložené ve své hlavě? Varuji Vás předem, tato technika pro vás může být drsná technika, protože může dojít i na vaše slzy.

Stoupněte si nahá před zrcadlo a dívejte se do něj. Dívejte se do očí, prohlížejte si své tělo ze všech úhlů. Dívejte se na sebe tak dlouho, dokud budete cítit, že se na sebe chcete dívat. A přitom sledujte své myšlenky, které vám prolítávají vaší hlavou. Nehodnoťte je. Jen si je uvědomujte.

I když vás možná některé myšlenky v první chvíli srazí na kolena, tak po další chvíli zase naberete dech. Objevíte znovu svou vnitřní sílu, kterou v sobě máte ukrytou, a budete silnější, než jste byla před touto technikou.

A proč je důležité poznat vzorce, které máte ve své hlavě? Vidíte, co jste si z dětství donesla do dospělosti. Vidíte, jaké vzorce ovlivňují váš život. A proto po jejich zvědomění nastává čas udělat za nimi tlustou černou čáru. Co bylo, bylo. Už je to minulost. Vy jste tu od toho, abyste se soustředili na svou přítomnost, protože tou ovlivňujete svou budoucnost.

A v přítomnosti ani v budoucnosti nechcete mít omezující vzorce z minulosti. Chcete se cítit dobře a ne se pořád dokola bičovat minulostí. Minulost se stala, tu už nezměníte, tak proč v ní stále žít? Vždyť život je tak pestrý. Dívejte se dopředu.

Nejdůležitější jste vy sama, nikdo důležitější není

Máte ráda čokoládu? Dopřejte si ji. Chodíte ráda na zmrzlinu? Chodíte ráda do kina? Tak choďte dál. Buďte k sobě laskavá. Zamilujte se do sebe samé i do své postavy. Vy jste ta nejdůležitější osoba v celém vesmíru. Sama se sebou budete žít celý svůj život. Tak proč si ho neudělat hezký a láskyplný?

Jednou jsem byla na jednom workshopu. Měli jsme utvořit dvě řady čelem proti sobě. Stála jsem naproti nádherné blondýnce. Byla jako ze žurnálu. Nádherné vlasy, líčení, nehty, oblečení. Opravdu nádherná žena. Po dobu jedné minuty jsem jí měla říkat, co se mi na ní líbí a ona měla jen stát a poslouchat. Viděla jsem na ní plno krásných věcí a jí to úplně roztřáslo. Nebyla zvyklá přijímat pochvalu.

Mě to tenkrát semlelo taky, protože jsem dlouhou dobu nemohla pochopit, že tak nádherná žena, si neuvědomuje, jak je nádherná.

A následující příklad jsem nedávno slyšela v jednom videu a naprosto s ním souhlasím, proto jsem se rozhodla ho sem zařadit. Představte si, že za vámi přijde vaše nejlepší kamarádka, která má depku ze své postavy, protože tady má tohle a tamhle má zase tamto a porušila dietu, co držela; a zase nebyla cvičit; a nevejde se do svých oblíbených šatů; atd. Zkrátka depka jako teplá deka. Co byste jí poradila?

A teď ta slova, která jste imaginárně vyslala ke své nejlepší kamarádce, zopakujte sama sobě. Co jste si řekla?

Věřím, že své nejlepší kamarádce jste řekla slova plná lásky. Tak odteď láskyplně hovořte i sama k sobě.

Jakákoliv změna je vždy možná, například pokud nejste spokojená se svojí postavou. Já sama jsem toho chodícím důkazem. Střípek z mého osobního příběhu na vás čeká na následujících řádcích.  

Změna je vždy možná

Přibližně před 2 roky jsem rozhodla, že chci se svojí postavou něco dělat; že chci změnu. Ale veškeré diety, cvičení i doplňky na hubnutí u mě vždy selhávaly včetně motivace. Takže jsem hledala na internetu cokoliv o hubnutí a říkala si, že sama to asi nedám, že asi budu potřebovat nějakého trenéra. Navíc mě inspirovala jiná koučka, která pravidelně cvičila se svojí trenérkou.

No jo, ale co když si najdu nějakého trenéra, který mi nesedne? Přece jen všechno je o lidech. Jak mu pak budu vysvětlovat, že spolupráce s ním není to „pravé ořechové“ – to mě opravdu děsilo. Ale jak se říká, když je žák připravený, učitel se vždy objeví a tak tomu bylo i v mém případě.

Na webových stránkách jsem našla trenérku, která se specializuje na superhubnutí. To bylo prostě WAU. Její fotka mě upoutala, protože se na ní usmívala a působila na mě jako pohodářka, tak jsem si říkala, že by to mohlo být fajn. I když jsem kozoroh, tak v některých případech jsem střelec a tento nebyl výjimkou, napsala jsem jí e-mail a během chvilky jsme už domlouvaly první trénink.

Po něm jsem nedokázala ve fitku ani sejít schody, a to jsem si myslela, že se schody problém nikdy mít nebudu. Ale byl to jen ten první trénink. Po druhém tréninku jsem už ty schody sešla v pohodě. Moje tělo si začalo zvykat na novou změnu – chodila jsem cvičit 4x týdně, včetně víkendů. Bylo to náročné, protože jsem na takovouto frekvenci nebyla zvyklá, ale po pár trénincích moje fyzička začínala jít nahoru.

Abyste pochopily celý kontext, v dětství jsem nebyla moc fyzicky aktivní. Byla jsem to dítě, které nedokáže přeskočit kozu, protože se prostě bojí. Nebyla jsem fyzicky nadaná (můj nepravdivý vzorec). Velmi často jsem při hodinách tělocviku seděla na lavičce, protože jsem někde něco nedokázala přejít, přelézt, atd.

Takže šok, když jsem přišla do fitka, byl opravdu obrovský. Ale díky empatickému přístupu mé trenérky se hned všechny mé obavy rozplynuly jak pára nad hrncem.

Po nějaké době přišla na řadu i ketodieta. Tu jsem držela chvilku, aby se spálil tuk ukrytý ve vnitřních orgánech. To byl masakr. Mnohem méně jídla, než jsem jedla doposud. Dva dny jsem pila jen takové bílkovinové drinky, nic jsem nesměla kousat. V případě krize jsem si mohla dát například salát z polníčku, nebo ředkev, případně mozzarellu.

Do toho jsem musela fungovat v zaměstnání, doma, tréninky stále 4x týdně. Opravdu to bylo maso. Ale abych to dala, měla jsem před tím přípravu. Bez ní bych to fakt nedala.

Do fitka chodím stále, i když teď už méně. Jak mě moje trenérka varovala – většinou, když začnete cvičit a chcete otěhotnět, tak prostě otěhotníte a to se stalo i mě. Spolupráci jsme na chvíli přerušili, ale musím říct, že ještě v pátek jsem tam byla naposledy, a v pondělí jsem nastupovala do porodnice, takže jsem vydržela skoro až do samotného konce těhotenství. Takže i v těhotenství je fajn se protáhnout, ale všeho s mírou.

Nyní je to náročnější, protože si vždy musím zajistit hlídání, ale i tak se tam snažím docházet na tréninky. Nicméně nyní jsem zařadila více chůze, protože s kočárkem se chodí prostě samo. A je to i skvělá posilka na ruce.

A i když můj prvotní cíl bylo zhubnout, získala jsem mnohem více. Potkala jsem skvělou trenérku, skvělého člověka. Umím cvičit na strojích, takže si do fitka můžu zajít i sama. Zlepšila jsem si fyzičku, i když po porodu jsem jí trochu ztratila. Ve fitku vládne příjemná atmosféra, cítím se tam skvěle. A baví mě sledovat, jak si zpevňuji svoji postavu.

Odjakživa jsem měla vyklenuté břicho, ale když jsem před porodem docházela na pravidelné tréninky, viděla jsem na vlastní oči, jak se z mého vyklenutého břicha stává pomalu břicho ploché. A to vše především díky cvičení.

Jakákoliv změna je opravdu žádoucí a nikdy na ní není pozdě.

Závěrečná slova včetně závěrečného tipu

Slova mají obrovskou moc, proto přemýšlejte nad tím, co a komu říkáte.

Nezraňujte druhé svými slovy.

Nedůvěřujte slepě lidem ve vašem okolí.

Vždy máte právo volby.  

Žijte v přítomnosti.

Svou přítomností ovlivňujete svou budoucnost.

Jakákoliv změna je vždy možná.

Inspirujte se pouze úspěšnými lidmi, to znamená lidmi, kteří skutečně něco dokázali.

Chvalte se.

Oceňujte se.

Nezapomínejte na to, že ta nejdůležitější osoba ve vašem životě jste jen a jen vy.

A teď již slíbený závěrečný tip. Pokud máte nějaké „mindráky“ ze své postavy, odjeďte na dovolenou k moři, nebo navštivte nuda pláž, nebo jděte na veřejné koupaliště. Večer už žádné mindráky mít nebudete.

Užívejte si života.