Možná si představuješ sebevědomou ženu takto: vstoupí do místnosti a všichni se za ní otočí. Mluví nahlas a sebejistě. Nikdy o sobě nepochybuje. Nikdy nemá z ničeho strach. Nikdy se neomlouvá za to, že existuje. A teď si možná říkáš – tak to já nejsem. Já o sobě pochybuji. Já mám strach. Já se omlouvám za věci, za které se omlouvat nemusím. Takže sebevědomí rozhodně...
Dokončíš projekt, pomůžeš kamarádce s jejími úkoly, zvládneš náročnou situaci se svým dítětem. Zkrátka uděláš něco úžasného. A pak … tiše sedíš a čekáš … Čekáš na to slovo. Na ten pohled. Na to uznání. Na to poplácání po ramenou. Na to odvětění „dobrá práce“, „jsi úžasná“, „bez tebe bych to nezvládla“. A ono to nepřichází. Cítíš vnitřní prázdnotu. Zklamání. Pochybuješ o sobě samé, o své hodnotě....
Víš, kolik písmen má slovo NE? Dvě. Dvě malá písmena, která se vysloví na jeden nádech. Která říkají děti bez přemýšlení. Která jsou jednoduchá, jasná, přímá. A přesto – pro spoustu žen jsou tato dvě písmena ta nejtěžší, která kdy vysloví. Nebo spíš nevysloví. Proč je tak těžké říct NE? Není to o jejich lenosti. Není to o jejich slabosti....
Eva Válková
