Rok se s rokem sešel a na návštěvu znovu přijela tetička se svými zvědavými otázkami. Ještě si ani nesundá kabát v předsíni a už pálí jednu (nepříjemnou) otázku za druhou: „Proč jste se rozešli? Tobě vyhovuje být sama? Chceš zůstat na ocet?“. A když náhodou partnera po svém boku máte, tetička spustí další kulomet otázek jen s pozměněným obsahem. Jak tetičce odpovědět na její zvědavé otázky a jak jí nastavit mantinel? O tom je dnešní článek.
Otázka od tetičky se přiřítí jako blesk z čistého nebe a v první chvíli vám naprosto vyrazí dech. V tomto okamžiku je důležité zachovat klid a chladnou hlavu. Nenechte se tetiččinou otázkou rozhodit. Dopřejte si čas na odpověď stejně jako hluboký nádech i výdech.
Pokuste se nepodávat emocím; což se lépe řekne, než udělá. Otázkami, které vám tetička pokládá, se strefuje přímo do vašeho „kuřího oka“ a vytáčí vás „do běla“. I přesto se od emocí oprostěte a dívejte se na situaci z nadhledu.
Pokud vám tetička šlápne na „kuří oko“, uvědomte si tuto bolest a podívejte se jí na zoubek. Co jí spouští? Z jakého důvodu vás položená otázka tak moc zasáhla? Kdy tato bolest vznikla? Co vám říká? Jak s ní můžete pracovat? Jak jí můžete odstranit? Odpovědi si napište na papír, budete je tak mít zhmotněné přímo před sebou. Pamatujte, že odpovědi se ukrývají jen ve vás, nikde je nenajdete.
A teď se přesuňme již k samotné technice s pracovním názvem nadhled.
Stojíte naproti tetičce. Najednou cítíte, jak vám na zádech začínají růst krásná křídla. Můžete létat, což je báječné. Odlepíte tedy nohy od podlahy a vzlétnete ke stropu místnosti, otevřeným oknem vyletíte ven a posadíte se na střechu hned vedle komínu. Rozhlédnete se po krajině, která vás obklopuje, a znovu vzlétnete, protože se zaletíte podívat ještě výše do oblak.
Létáte si s lehkostí, avšak stále sledujete tetičku, která stojí stále na stejném místě i se svými všetečnými otázkami. Jak na vás její otázky působí nyní, když jste se od nich dostatečně vzdálila? Co se děje s vaším tělem? Jaké prožíváte pocity? Jak vnímáte svou tetičku?
Jakmile se do sytosti proletíte po obloze, vracíte se zpět a to na úroveň střechy, ze střechy otevřeným oknem vletíte zpět do místnosti a od stropu se vracíte na své původní místo před tetičku. Vaše křídla mizí.
Smyslem této techniky je, podívat se na situaci, která se před vámi rozprostírá, z různých úhlů pohledu. Nejlepší je, když při této technice zavřete oči a nikým ani ničím se nenecháte rušit. Jen se soustředíte na situaci, která se před vámi rozprostírá, protože jí chcete vyřešit.
Tuto techniku používejte vždy, když budete potřebovat oprostit se od dané situace a podívat se na ní z ještě většího nadhledu.
Tetička stále čeká na vaší odpověď. Pomalu začíná ťukat svým střevícem o podlahu, čímž dává jasně najevo, že je velmi netrpělivá. A tak nezbývá než jí odpovědět na položenou otázku. Ale ještě než se tomu tak stane, zformulujte si ve své hlavě odpověď. Co jí chcete říci? Do jaké míry chcete být sdílná? Mějte na paměti, že vy určujete hranici, kam jí necháte zajít a kam už ne.
Pokud bude tetička respektovat vámi vytyčenou hranici, vaše odpověď pro ni bude dostačující a nebude na vás mít žádné doplňující otázky. Většinou ale nastává druhá varianta, kdy po vaší odpovědi se spustí z éteru další otázka, a pak další, a další. Tetička překročí vámi vytyčené hranice a svými otázkami vám šlápne na „kuří oko“.
Zde nastává příležitost pro váš seberozvoj – postavit se sama za sebe a slušně, ale důrazně tetičce říci, že jí už na žádné další otázky odpovídat nebudete. Nebojte se jí znovu, ale důrazně zopakovat svou předchozí odpověď na její zvědavou otázku. Opravdu je jen na vás, co tetičce chcete říci a pokud překročí vámi vytyčenou hranici, upozorněte ji na tuto skutečnost.
Lidé ve vašem okolí budou neustále testovat vaše hranice, proto je důležité, abyste jim je vymezila. Pokud se vám to nepovede na „první dobrou“, nekritizujte se, naopak buďte k sobě laskavá, vždyť každý mistr byl začátečníkem.
Pokud se vám stane, že mnou popsané a vámi osobně vyzkoušené možnosti selžou, pak zbývá už jen jediné a to humor a nadhled.
A teď jeden střípek z mého života. Když se podívám na svůj život, rozdělila bych ho na život do třicítky a život po třicítce.
Než mi bylo třicet, dostávala jsem otázky typu: „Kdy si někoho najdeš? Proč jste se rozešli? Rozešel se on s tebou, nebo ty s ním? Kdy nám představíš nového přítele? Jak jste se poznali? Odkud je? Jaká je jeho rodina? Už si byla na návštěvě u jeho rodičů? Jak dlouho jste spolu?“ atd.
Po třicítce dostávám otázky typu: „Kdy bude svatba? Kdy budete mít první dítě? Vy nechcete děti? Tobě se nedaří otěhotnět? Je u vás všechno v pořádku? Dáváte přednost kariéře před rodinou?“. Otázky zůstávají, jen arzenál se mění.
Jak jsem se zmiňovala výše, vaše okolí bude neustále testovat vaše hranice a je jen na vás jaké informace a do jaké míry s nimi budete sdílet. Samozřejmě s lidmi, kteří mají vaší plnou důvěru a jsou vašemu srdci nejblíže, budete sdílet mnohem více informací, než s lidmi, kteří vašemu srdci zase tak blízko nejsou.
Někdy je velmi prospěšné se svým nejbližším, kterým bezmezně důvěřujete, se svěřit s otázkami, které vám okolí pokládá, a které vás trápí. Nejen, že vás vyslechnou, ale pomohou vám tím, že s vámi budou sdílet své zkušenosti, čímž vám ukážou nové pohledy a možná řešení vaší situace.
Pokud vás téma hranic zajímá a chcete se o nich dozvědět ještě mnohem více, nakoukněte do tohoto článku: Jak si nastavit zdravé hranice nejen při komunikaci s okolím, ale také k sobě samé.
Zachovejte chladnou hlavu.
Zhluboka se nadechněte a vydechněte.
Oprostěte se od emocí.
Podívejte se na danou otázku z nadhledu.
Dopřejte si čas na odpověď.
Promyslete si svou odpověď.
Uvědomte si, co s tetičkou chcete sdílet.
Vytyčte tetičce hranice.
Když selžou veškeré možnosti, použijte humor a nadhled.
V tomto článku hovořím o (imaginární) tetičce. Tato tetička symbolizuje osoby z vašeho okolí. Proto prosím neberte jako dogma, že vám zvědavou otázku musí pokládat pouze tetička, naopak – zvědavou otázku vám může podat jakákoliv osoba z vašeho okolí.
A ještě jedno upozornění, zvědavá otázka nerovná se zvídavá otázka. Jaký je v tom rozdíl? Když vám tetička položí svou zvědavou otázku, chce vědět, co aktuálně ve svém životě prožíváte. Je prostě a jednoduše zvědavá a potřebuje ukojit svoji zvědavost. O vaše odpovědi se následně může podělit se sousedy z okolí.
Ale pokud vám tetička položí zvídavou otázku, nutí vás k zamyšlení a to nad vaším životem, nad konkrétní situací. Zvídavé otázky kladou děti nejčastěji svým „a proč“, kdy se snaží zjistit, jak svět funguje. Zvídavá tetička na rozdíl od zvědavé tetičky nešíří vaše odpovědi do sousedství, jelikož to nemá zapotřebí. Zvídavé otázky jsou žádoucí, protože vás posouvají směrem vzhůru ve vašem osobnostním rozvoji.
Jaké otázky vám pokládá vaše okolí nejčastěji?
Jak na položené otázky reagujete?
Co vám v minulosti fungovalo na zvědavé otázky od vašeho okolí?