Váš čas má hodnotu diamantu – přestaňte ho rozdávat jako by to byly oblázky na pláži

Představte si krásnou pláž při západu slunce. Procházíte se po hebkém písku a sbíráte lesklé oblázky, které moře vyplavilo na břeh. Jsou všude kolem vás, tisíce malých kamínků, které bezmyšlenkovitě házíte zpět do vln. Jeden za druhým, jako by neměly žádnou hodnotu.

Přesně takhle nakládáte se svým časem.

Pamatuji si na Lucii. Byla jako motýl – nádherná, plná života a energie. Každý den vstávala s úsměvem na tváři a její kalendář byl plný schůzek, povinností a slibů druhým. „Jasně, pomohu ti s tím projektem,“ říkala. „Samozřejmě, že můžu pohlídat tvé děti,“ přikyvovala. „Určitě se sejdeme na kafe,“ slibovala.

Její čas se rozplýval jako ranní mlha nad jezerem. Každému dávala kousek sebe, až jí pro ni samotnou nezbylo nic. Její vlastní sny a touhy čekaly zaprášené v šuplíku, jako zapomenuté šperky ve staré šperkovnici.

Jednoho dne Lucie dostala dárek. Malou průhlednou krabičku, ve které byl třpytivý diamant. „Tohle je tvůj čas,“ řekla jí její moudrá babička. „Každý den je jako tento diamant – vzácný, jedinečný a nenahraditelný. Jak s ním naložíš?“

Ta slova se Lucii vryla do srdce jako rytina do skla. Začala přemýšlet o tom, kolik svých „diamantů“ rozdala bez rozmyslu. Kolik vzácných hodin strávila řešením problémů druhých, zatímco její vlastní život stál na místě jako zamrzlá řeka v zimě.

Možná se v tomto příběhu poznáváte. Možná i vy rozdáváte své diamanty času, jako by to byly jen obyčejné oblázky na pláži. Říkáte si, že jste přece silná, že všechno zvládnete sama. Že je krásné být tou, na kterou se všichni mohou spolehnout.

Ale co když vám řeknu, že největší dar, který můžete světu dát, je péče o sebe samu?

Představte si zahradu. Když všechnu vodu dáte ostatním květinám, vaše vlastní růže uvadne. A uvadlá růže nemůže šířit svou vůni, nemůže těšit oko kolemjdoucích, nemůže být inspirací pro ostatní.

Je čas změnit způsob, jakým zacházíte se svým časem. Je čas pochopit, že každá minuta vašeho života je jako vzácný diamant, který se už nikdy nevrátí.

Začněte tím, že si každý večer najdete chvilku jen pro sebe. Může to být pouhých patnáct minut s knihou, horká koupel při svíčkách nebo tichá procházka pod hvězdami. To je váš první diamant, který si necháte pro sebe.

Naučte se říkat „ne“ s grácií motýla a pevností skály. Není to sobectví – je to sebeláska. Když někdo přijde s prosbou o váš čas, představte si, že v dlani držíte třpytivý diamant. Opravdu ho chcete jen tak odevzdat?

Vytvořte si rituály, které vám pomohou chránit váš drahocenný čas. Možná to bude ranní hodina, kdy nikdo nesmí narušit váš klid. Možná si vyznačíte v kalendáři dny, které patří jen vám – jako oázy klidu v poušti povinností.

Pamatujte, že váš čas je jako zahrada plná diamantů. Každý den vám život dává nové, ale nikdy nedostanete zpět ty, které jste rozdala. Pečujte o ně s láskou královny, která ví, že její korunovační klenoty nejsou určeny k rozdávání.

A co Lucie? Naučila se zacházet se svým časem jako s pokladem. Její kalendář už není přeplněný jako úl včel. Místo toho má prostor pro své sny, pro svůj osobní růst, pro své tělo i mysl. A paradoxně – čím více chrání své diamanty času, tím více září její vnitřní světlo a tím více inspiruje ostatní.

Vy jste strážkyní svých diamantů času. Jen vy můžete rozhodnout, komu je darujete a komu ne. Jen vy víte, které momenty si zaslouží být ozdobeny vaší přítomností.

Až příště někdo požádá o váš čas, vzpomeňte si na třpytivý diamant v průhledné krabičce. Vzpomeňte si, že každá minuta vašeho života je stejně vzácná. A možná se rozhodnete některé své diamanty času ponechat tam, kde jim to sluší nejvíce – ve vaší vlastní korunní klenotnici.

Protože vy nejste pláž plná oblázků. Jste pokladnice plná diamantů. A je na čase, aby to věděl celý svět.