Echoismus aneb když prosíš o lásku

Doprošuješ se každý den o partnerovu pozornost? Prosíš ho o to, aby si tě vážil a uznával tě? Prosíš se ho o to, aby ti naslouchal? Doprošuješ se ho, aby si pro tebe našel chvíli času? Prosíš se ho o jeho lásku? Ale je to vůbec láska, když o ni u svého partnera musíš žebrat?

Příběh o lesní nymfě a pohledném mladíkovi

Když se vládce bohů Zeus vydal na zálety, sledovala jeho nevěrné kroky jeho manželka, bohyně Héra. Zeus si byl její pozornosti vědom, proto ho velmi potěšilo, když si s Hérou začala povídat lesní nymfa jménem Echó. Právě díky nymfě mohl nepozorovaně pokračovat ve své cestě.

Jakmile Héra zjistila, že nymfa odvedla její pozornost, aby manžel mohl uniknout, rozhněvala se na ni tak moc, že jí vzala hlas. Od této doby Echó hovořila pouze tak, že opakovala poslední slova vyřčená jinými lidmi.

Jednou lesem, kde byla zrovna nymfa Echó, projížděl krásný mladík jménem Narkissos neboli Narcis. Zastavil se u studánky, aby se podíval na svůj odraz na hladině – na nejkrásnějšího muže na světě. Nymfě se mladík velmi zalíbil a tak se do něj na první pohled zamilovala.

Krásný mladík se k lesní studánce vracel každý den, aby se mohl stále dívat na svůj odraz na vodní hladině. Nymfa Echó mu dávala najevo svou náklonost, ale Narkissos ji odmítal, jelikož miloval jen sám sebe a svůj odraz ve studánce.

Echó se kvůli Narkissovi velmi trápila, až se nakonec žalem utrápila a úplně se ze světa vytratila. Zbyl z ní jen hlas vracející se jako ozvěna.

Bohové, poté co se Echó utrápila, Narcise za jeho sebelásku a domýšlivost potrestali. Za trest musel ve studánce obejmout svůj obraz. Pokaždé, když se o objetí pokusil, jen vodní hladinu rozčeřil.

Při jednom z mnoha pokusů obejmout svůj obraz ve studánce se pravděpodobně Narcis nahnul tak moc, že přepadl přes její okraj a utopil se. Jednoho dne totiž po mladíkovi nebylo vidu ani slechu, jen na vodní hladině plaval žlutý květ. Podle legendy se Narkissovo tělo přeměnilo ve žlutý narcis.

Pointa příběhu o sobectví a sebeobětování

Příběh o Echó a Narkissovi má několik verzí, ale mnohem důležitější je jeho poselství, které přetrvává až do dnešních dní – a tím je sebeobětování (druzí jsou důležitější než já sama) i sobectví (já jsem nejdůležitější). Názorně uvedu na následujícím příkladu.

Pokud v partnerském vztahu bude partner (Narcis) své partnerce (Echó) opakovat každý den „nestojíš za nic, nestojíš za nic, nestojíš za nic“; partnerka mu uvěří, že to tak skutečně je – že opravdu nestojí za nic (z Echó se stane ozvěna opakující slova Narcise).

Echoismus pramení z minulosti

Kořeny echoismu jsou zaseté v dětství, kdy se partnerka (Echó) naučila nízkému sebevědomí, submisivnímu postavení, ponižování, potlačování svého názoru před názory druhých osob. Tato partnerka také věřila, že když bude hodná (poslušná) a všem se zavděčí (bude se pro ostatní obětovat), že její hodnota u osob z jejího okolí stoupne.

Je to smutné, ale nikdy se to nestane, protože hodnota, sebeúcta i sebedůvěra partnerky, která byla celý život vystavována submisivnímu postavení, ponižování, neoceňování, pohrdání a dalším negativním vlivům; jako mávnutím kouzelného proutku nevzroste. Naopak je „zadupaná“ hluboko v podzemí a partnerku bude stát hodně úsilí vykopat ji a vrátit zpět do života.

Tato partnerka také nemá z dětství nastavenou hranici pro svého partnera v podobě Stop, dál už nechoď, protože za vytyčenou hranicí mě zraňuješ a to opravdu hodně bolí. Partnerka (Echó) nechá svého partnera (Narcise) jít za tuto svojí hranici neboli práh bolestivosti, kdy ji převálcuje jak parní válec.

Jak tedy správně nastavit svému partnerovi hranici? Jak mu sdělit pocity, které prožívá? Jak se zbavit strachu, že o partnera nadobro přijde, když k němu bude upřímná? Odpovědi na tyto otázky se dozvíte na následujících řádcích.

Život bez věštící koule

Partnerka (Echó) byla nedávno na podzimní procházce se svým partnerem a zažila následující situaci: její partner se zničehonic otočil za ženou, která právě procházela okolo nich. Partnerka uznala, že žena je opravdu na první pohled krásná, proto ji nepřekvapilo, když vzápětí uslyšela partnerova slova, kterými jí skládal poklonu.

Bolest a smutek zavalily partnerčino srdce jako lavina. Přála si, aby partnerova slova patřila jí a ne té cizí ženě. Na krátký okamžik ji napadla myšlenka, že by chtěla svému partnerovi říci, že ji zraňuje, když skládá poklonu cizím ženám a jí ne.

Během chvilky myšlenku zaplašila, jelikož si uvědomila, že by jí partner za ni mohl odsoudit nebo ji bagatelizovat, že řeší malichernosti; nebo by se jí mohl vysmát; anebo by o něj mohla přijít v důsledku své upřímnosti – kdy by ho mohla vehnat do náruče té cizí ženy. Partnerka (Echó) se rozhodla, že nejlepší pro ni, i pro její partnerský vztah, bude mlčení.

A tak partnerka mlčí a zažívá bolest, která ji vnitřně spaluje. Muž ve svém jednání pokračuje dále – oslovuje ženy a skládá jim komplimenty, jelikož se domnívá, že partnerce jeho chování nevadí. Vždyť pokud by jí vadilo, tak by mu to přeci řekla.

Partner nemá věštící kouli, která by mu prozradila, že jeho chování partnerku zraňuje. A tak ji stále, i když neúmyslně zraňuje; a partnerka i nadále ve skrytu duše trpí a mlčí, protože má strach promluvit. Partner ji svým chováním může úplně zničit, až z ní zbyde jen hlas v podobě ozvěny.

Dál už nechoď, protože mě zraňuješ!

Pokud partnerka svému partnerovi nenastaví hranici, tím, že mu řekne: „za tuto hranici už nechoď, jelikož tam mě už tvé chování zraňuje a bolí“, partner bude za tuto její hranici vstupovat i nadále a bude se odvažovat vždy vstoupit dál a dál. Jak mu tedy nastavit hranici, aby ještě více neubližoval své partnerce? Komunikací!

Nastavování hranice prostřednictvím komunikace

Důležité je, aby partneři mluvili o svých pocitech, o svých hranicích, co je bolí, co je trápí. Do hlavy toho druhého nevidí, proto je velmi důležitá vzájemná komunikace, empatie; i naslouchání tomu, co ten druhý říká a jak to říká.

Strach, že o svého partnera přijdu, když mu řeknu pravdu o svých pocitech

Partner, který disponuje emoční inteligencí, se nedopustí chování, které by jeho partnerce ubližovalo. Zastaví se na její hranici jménem dost a dál již nevstupuje. Pokud partner opravdu miluje, druhým neubližuje. Milovat nerovná se ubližovat. Jestliže partnerka svému protějšku svěří své niterní pocity, dá mu tak možnost, aby jí lépe porozuměl a pochopil ji.

Pokud bude partner i nadále vstupovat za hranici partnerčiny bolesti, ukazuje svým chováním, že mu na partnerce, ani na jejich partnerském vztahu nezáleží. Potom je na partnerce rozhodnutí, zda chce svůj život sdílet s takovýmto partnerem.