Důvody vašeho rozhodnutí jsou jako vaše spodní prádlo – není nutné je ukazovat všem

Znáte ten pocit, když se vás někdo zeptá na důvod vašeho rozhodnutí? A vy máte nutkání začít mu ho vysvětlovat a obhajovat se? Přesně o tom si dnes popovídáme.

Proč pořád vysvětlujeme?

Už od dětství nás všichni učili, že musíme své jednání vysvětlovat. „Proč jsi to udělala?“ ptali se rodiče. „Z jakého důvodu jsi přišla pozdě?“ zajímali se učitelé. A my jsme si zvykly. Zvykly jsme si tak moc, že vysvětlujeme i věci, které by vlastně nikoho zajímat neměly.

Nemusíte každému říkat všechno

Představte si, že jdete na kafe s kamarádkou. Ona si objedná dortík, ale vy ne. Kolotoč se začne roztáčet: „Proč si ho nedáš? Držíš dietu? Nechutnalo ti tu minule?“. A vy začnete vysvětlovat. Přitom stačí říct: „Dnes na dort prostě nemám chuť.“ Tečka. Nic víc není potřeba dodávat.

Kdy přestáváme být samy sebou

Čím více vysvětlujeme, tím více ztrácíme sebe samu. Snažíme se zavděčit, ospravedlnit, dokázat, že naše rozhodnutí jsou správná. Jenže víte co? Nikdy se nezavděčíte všem. A tak je to v pořádku.

Síla prostého „ne“

„Ne.“ je kompletní věta. Nepotřebuje vysvětlení, omluvu ani odůvodnění. Když nechcete jít na oslavu – řekněte „ne“. Když nechcete půjčit peníze – řekněte „ne“. Když nechcete vzít další projekt – řekněte „ne“. Bez vysvětlování.

Vaše hranice, vaše pravidla

Každá z nás má právo na své hranice. Na své názory. Na svá rozhodnutí. Nikdo nemá právo je zpochybňovat nebo vyžadovat jejich vysvětlení. Je to jako s tím spodním prádlem – je jen vaše a nikomu do něj nic není.

Jak přestat s věčným vysvětlováním?

Začněte postupně. Není třeba změnit své chování ze dne na den.

Začněte u malých věcí:

• Když nechcete další kávu, řekněte jen „Ne, děkuji.“
• Když odmítnete pozvání na party, napište jen „Děkuji za pozvání, ale nepřijdu.“
• Když se vám nelíbí návrh kolegyně, řekněte „Tento návrh mi nevyhovuje.“

Osvobozující pocit – být sama sebou

Když přestanete všechno vysvětlovat, pocítíte úlevu. Najednou máte více energie. Více času. Více prostoru pro sebe samu. Nemusíte přemýšlet nad důvody, které by ostatní pochopili. Nemusíte hledat výmluvy.

Co když někdo na vaše vysvětlení stále naléhá?

Vždycky se najde někdo, kdo bude chtít vědět víc. Kdo se bude ptát „Ale proč?“. Můžete použít jednoduchou techniku opakování – zaseknutou gramofonovou desku: „Rozhodla jsem se, že nepřijdu.“ „Ale proč ne?“ „Protože jsem se tak rozhodla.“ A znovu a znovu, dokud to druhá strana nepochopí.

Důvěřujte své intuici

Vaše vnitřní já často ví nejlépe, co je pro vás správné. Nepotřebujete to zdůvodňovat ani analyzovat. Někdy prostě víte, že něco nechcete nebo naopak chcete, a to stačí.

Kdy své důvody sdílet?

Samozřejmě existují situace, kdy je férové své důvody vysvětlit. Ale i v těchto situacích platí – sdílejte jen to, co sama chcete. Ne to, co si myslíte, že by druhá strana chtěla slyšet.

Svoboda být sama sebou

Když přestanete cítit povinnost vysvětlovat každé své rozhodnutí, získáte svobodu. Svobodu být sama sebou. Svobodu řídit se vlastním kompasem. Svobodu žít podle svých pravidel.

Malé kroky k velké změně

Začněte třeba hned dnes. Až vám někdo položí otázku „Proč?“, odpovězte na ni bez vysvětlování. Možná to pro vás ze začátku bude nepříjemné. Možná budete mít nutkání něco dodat. Vydržte to.

Vaše nová síla

S každým nevysvětleným rozhodnutím poroste vaše sebejistota. Zjistíte, že svět se nezboří, když neřeknete úplně všechno. Že lidé vás budou respektovat více, ne méně. Že váš život bude jednodušší.

Závěrem

Pamatujte – vaše důvody jsou jako vaše spodní prádlo. Patří jen vám. Můžete je ukázat, komu chcete, ale nikdo nemá právo je vidět jen proto, že se ptá. Je to vaše volba, vaše rozhodnutí, váš život.

Žijte ho podle sebe. Bez zbytečného vysvětlování.