Cítíte, že začínáte v práci hořet? Zabraňte vnitřnímu vyhoření, než bude pozdě!

Máte pocit, že se na vás v práci valí lavina úkolů, které čekají na své splnění? Ve vykonávané práci dlouhodobě nevidíte smysl, i když na samotném začátku pro vás byla smysluplná? Budíte se v noci, nebo k ránu a přemýšlíte nad svými pracovními povinnostmi? Jste v neustálém stresu? Nemáte chuť k jídlu? Pokud jsou vaše odpovědi převážně kladné, zasáhl vás syndrom vyhoření a v následujícím textu se dozvíte, jak mu čelit.

Když doutnák už doutná

Syndrom vyhoření (známý také jako syndrom vyhasnutí, syndrom vyprahlosti, burn-out syndrom) vzniká v důsledku dlouhodobě působícího pracovního stresu, který vede k úplnému vyčerpání; ke ztrátě nadšení, ke ztrátě ideálů i ke ztrátě vůle k práci.

Plíživé příznaky se hlásí o slovo

Psychosomatika je velmi důležitá, jelikož se zabývá souvislostmi mezi psychikou neboli duší („psyché“) a tělem („soma“). Jedná se o spojené nádoby, které na sebe vzájemně působí a ovlivňují se.

Jakmile se u vás objeví například ztráta pracovního nasazení, potíže s koncentrací, neocenění za odvedenou práci, cynický přístup ke klientům, chladný vztah k vašim kolegům či emocionální problémy v osobním životě, změny se projeví také na vašem těle například poruchami spánku, nechutenstvím, větší náchylností k nemocem (jelikož bude narušena vaše vnitřní rovnováha), svalovým napětím či vzestupem krevního tlaku.

Od nadšení a ideálů k úplnému vyčerpání

Když nastupujete do nového zaměstnání, jste plná nadšení, energie, ideálů a očekávání (často nereálných – což si ve fázi nadšení úplně neuvědomujete). Práce vás naprosto naplňuje a oplýváte motivací k jejímu výkonu.

Ve fázi vystřízlivění opadá prvotní nadšení, do práce zabředáváte hlouběji a hlouběji, seznamujete se s její realitou a přitom zjišťujete, že ne všechna očekávání, která jste měla, budete schopná naplnit.

V další fázi, frustraci, pochybujete o efektivitě a smyslu své práce. Narůstá ve vás pocit zklamání.

V důsledku dlouhodobé frustrace vnímáte své zaměstnání pouze jako zdroj svých příjmů. Své zaměstnání vykonáváte s odporem či apatií. Odmítáte jakékoliv změny a přesčasy.

V poslední fázi – vyhoření – přichází vyčerpání, negativismus, lhostejnost a vyhýbání se pracovním povinnostem.

Hořet, ale nevyhořet

Zaměřte svou pozornost na signály, které vám vaše tělo vysílá – od tohoto bodu se odvíjí další volby.

Vnímejte signály svého těla

Základním bodem je uvědomit si, že se o vás syndrom vyhoření pokouší. Vaše tělo je velmi moudré a bude vám vysílat znatelné signály. Pokud tyto signály budete ignorovat, věřte mi, že se vám vrátí jako bumerang a navíc v horší podobě, než byla ta prvotní. Tělo vám dá tzv. stopku a bude po vás požadovat, abyste se zastavila a nadechla. Tělo („soma“) a duše („psyché“) jsou spojené nádoby, které od sebe prostě neoddělíte; kráčí ruku v ruce.

Pracujte, ale zároveň odpočívejte

Mezi prací a odpočinkem si stanovte hranici a tu nepřekračujte. V pracovní době se věnujte jen práci, nenechte se nikým ani ničím rozptylovat. Odpočinek věnujte zejména relaxování, svým zálibám, přátelům; činnostem, které vás baví a naplňují.

V době odpočinku nemyslete na práci. Pokud se vaše myšlenky přece jen k práci zatoulají, uvědomte si je a nastavte si hranici, že se jim budete věnovat až další pracovní den. Vyzkoušejte také různé relaxační techniky, např. dechové techniky, jógu, či před spánkem meditaci. Možností je dnes opravdu rozmanitá paleta, tak si z ní vyberte tu, která vám bude nejvíce vyhovovat.

Někdy se stává, že práce je takové množství, kdy se jí musíte věnovat i navzdory svému volnému času. Dobře, věnujte se jí i ve svém volném čase, ale nezapomeňte tuto hranici nějakým způsobem vyvážit, např. nějaký den odejděte dříve z práce domů, protože jinak se stane, že vás zavalí další lavina úkolů i příznaků.

Naučte se požádat o pomoc

Někdy máte práce opravdu až „nad hlavu“, lavina úkolů se na vás valí zběsilým tempem, které prostě už nezvládáte. Požádejte své kolegy, nebo nadřízené o spolupráci. Není to známka „slabošství“, naopak ukazujete, že vám na sobě záleží – na vašem zdraví, na vaší psychické pohodě; není vám jedno, co se s vámi děje.

Se žádostí o pomoc souvisí také umění říkat ne. Lidé ve vašem okolí nemají věštící kouli, která by jim řekla, že tento úkol ještě zvládnete, ale další už ne, proto se sama staňte věštící koulí, postavte se sama za sebe a řekněte svému okolí, co ještě zvládnete, a co je nad vaše možnosti a nebojte se nějaký úkol odmítnout – vaše osobní kapacita opravdu není nekonečná.

Když se stane, že se pomoci ze svého okolí nedočkáte, vyzkoušejte techniku „no a co“. Co se stane nejhoršího, když daný úkol prostě nesplníte? Nebo zkuste techniku „nadhledu“, které se více věnuji v článku Jak objevit svého životního partnera.

Nevzdávejte se svých zálib a přátel kvůli práci

Věnujte se zálibám, které vám přináší radost; vykonávejte je s obrovskou chutí a radostí. Nalezněte své ikigai, tedy důvody, proč máte ráno vstát z postele a věnovat se práci, rodině i zálibám. Doporučuji podnětnou knížku, jejímž autorem je Ken Mogi – Ikigai (Japonská cesta k nalezení smyslu života).

Přátelé vám vlijí do žil úplně novou energii. Každé osobní setkání vás velmi obohatí a budete cítit příval obrovské vnitřní síly, proto se s nimi často vídejte. Přátelé jsou opravdu velmi důležití.

Přítelem je vám také čtyřnohý mazlíček, který vás přivede na jiné myšlenky; na procházky do přírody či na nějaký sport.

Navštěvujte také divadelní představení, výstavy či akce, které vás zajímají – nejen, že se na nich odreagujete, ale ještě získáte nové podněty a inspiraci k zamyšlení.

Nestyďte se za návštěvu odborníka

Pokud vám nepomůže nic z výše uvedeného, nebojte se vyhledat pomoc odborníka – psychologa či psychiatra. Zde doporučuji podívat se na recenze, protože opravdu není odborník jako odborník. A pokud vám na prvním setkání odborník nesedne, zkuste si vyhledat jiného; ten druhý pro vás třeba už bude ten pravý – a třeba také ne, v tom případě vyhledejte třetího.

Odjeďte na několikatýdenní dovolenou

Pokud se budete stále cítit bez energie, bez radosti, bez smyslu své práce, sbalte si kufr a odjeďte na několikatýdenní dovolenou. Neřešte, že teď přece není správný okamžik pro dovolenou – naopak nikdy nebyl vhodnější okamžik.

Když svou dovolenou budete odkládat na až (až dodělám tuhle práci, až bude hezčí počasí, až se zdokonalím v cizím jazyce), tak k ní nemusí nikdy dojít. V této fázi si většinou pokládám následující otázku a vy si ji položte také: Co je pro mě důležitější – práce (aby byla hotová), nebo zdraví (které mám jen jedno)?

Na dovolené „vypadnete“ z pravidelného rytmu. Budete mít přísun nových a neotřelých podnětů. Doporučuji vám pobýt minimálně 4 hodiny o samotě v přírodě, jelikož příroda je mocná čarodějka a vykouzlí barvy, které jste předtím vůbec neviděla. A hlavně si vypněte mobil a sociální sítě – děti si nesmí vzít na tábor mobil – vy udělejte přesně to samé na své dovolené.

Na dovolenou si můžete přibalit i knihu s názvem Mnich, který prodal své Ferrari, která vypráví o muži – právníkovi, který utrpěl infarkt přímo v soudní síni. Na základě tohoto poznání, kdy se nacházel na okraji smrti, se rozhodl svůj život změnit. Kniha je opravdu velmi inspirující a nabízí vám nové pohledy na váš život.

Změňte zaměstnání

Pokud vám nepomůže ani záchranná brzda v podání několikatýdenní dovolené, otevírá se prostor pro radikální řešení a to pro změnu práce (prostředí i oboru).

Veškeré odpovědi na vaše otázky, se ukrývají ve vás samotné; stejně jako rozhodnutí, jaký další krok učiníte, jakým směrem se vydáte.

Závěrečné shrnutí

Syndrom vyhoření vzniká v důsledku dlouhodobě působícího pracovního stresu, který vede k vyčerpání; ke ztrátě ideálů i ke ztrátě vůle k práci. Tělo a duše jsou spojené nádoby, které se navzájem ovlivňují.

Pět fází syndromu vyhoření je nadšení, vystřízlivění, frustrace, apatie, vyhoření. Signály, které vysílá vaše tělo, jsou moudrými rádci, proto jim naslouchejte. Dodržujte rovnováhu mezi prací a odpočinkem, odjeďte na několikatýdenní dovolenou. Řekněte si o pomoc. Nevzdávejte se svých zálib a přátel kvůli práci. Nestyďte se za návštěvu odborníka. Změňte zaměstnání, pokud se pro tuto radikální změnu rozhodnete.